Slider-1
Slider-2
Slider-3

Absolventi 1999

Po střední škole, když jsem se nedostala na VŠ, jsem jela jako au-pair do Anglie. Původně na rok. No, ale hned vzápětí jsem zjistila, že to není pro mě. Rodina sice byla dobrá, ale místo? Dům uprostřed ničeho, tak jsem se za necelý měsíc sebrala a tradá domů. Tehdy mi připadal Frýdek - Místek tak krásný!!! No jo - Home sweet home:))). Po návratu domů jsem vyhrála konkurz ve firmě VS COLOR ve Frýdlantu n. O. Tam jsem spokojeně pracovala jako sekretářka, asistentka, pokladní, účetní a pracovnice na dalších jiných pozicích (za které jsem ráda, protože není nad praxi a vlastní zkušenost - aneb - vším, čím jsem byla, byla jsem ráda) 2 roky. V průběhu celé doby jsem se pokoušela dostat na VŠ - jenomže jsem trémistka, tak mi to nějaký ten roček trvalo. V r. 2001 konečně sedlo štěstí i na mou maličkost a já jsem začala studovat na VŠB - Ekonomickou fakultu - obor Marketig a obchod. Můžu říct, že to byly opravdu skvělé roky mého života. Všem doporučuji, protože v mých očích to nemá žádné negativum.

Po úspěšném pětiletém studiu nastala opět realita. Začala jsem pracovat v Asusu - ostravská pobočka Tajwanské počítačové firmy. V oddělení - plánování prodeje - jsem se mnoho naučila - komunikace byla vesměs v anglickém jazyce, zákazníci Francouzi, koordinace jiných oddělení a kolegů, respektování jiné mentality managementu atd...

Vzhledem k tomu, že trh práce s nabídkou stoupá, přeplatila mě jiná firma - japonská - Takenaka - stavební společnost, která staví Hyundai. Tam jsem vyhrála konkurz na pozici - general affairs - těžko jsem hledala český výraz, až mi můj šéf řekl, že jsem něco jako jednatel. Komunikace s úřady, překlady, péče o Japonce, správa autoparku atd... Řekla bych, že jsem se v této práci našla. Přesně pro mě! Jak to bývá v pohádkách - a jestli neumřeli, tak tam pracují dodnes. Ale já neumřela, jenom jsem se v průběhu času vdala a otěhotněla a současně jsem čerstvě na mateřské dovolené (nevím, a nikdy asi nepochopím, který „dobrák“ tomu dal jméno dovolená - asi chlap...) s Kubíčkem, který se nám narodil 02.04.08.

To be continued...:))))

Jana Gregošová, absolvent roku 1999

Hned po střední škole jsem odjela do Anglie pracovat jako au-pair, to jsem dělala zhruba 8 měsíců, během té doby jsem v Anglii chodila do školy na angličtinu, udělala jsem si nějaké ty certifikáty, pak následovalo všechno možné, práce v restauracích, hotelech, další hlídání dětí, co se dalo, protože do roku 2004 jsme nemohli legálne pracovat, ještě jsme tehdy nebyli v EU.

V roce 2004 se to všechno změnilo, podala jsem si žádost k letecké společnosti, prošla jsem dvěma pohovory, udělala test z angličtiny a všeobecného přehledu a teď už dva roky létám pro leteckou společnost Monarch. Práce mě moc baví, jsem spokojena, létáme dlouhé i krátké lety, je to takový mix. Každý let je jiný, takže se fakt nikdy nenudím..Za ty dva roky jsem už viděla docela hodně, měla jsem možnost vidět Kubu, Barbados, Indii, Mexiko a spoustu dalších krásných míst, je to dobrá zkušenost. Samozřejmě že to není jen samá legrace. Moc se nesměju, když musím vstávat ráno ve 3 hodiny! Nebo když máme 10hodinové zpoždění a lidé na palubě si vylévaji zlost na vás :-) Během měsíce mám přibližně 8 až 12 letů, ale někdy 1 let může být na týden, takže hodně záleží na délce! Mám dost volna, takže jsem začala studovat minuly rok na vysoké škole, ale jen dálkově. Obor se jmenuje Obchod a finance, takže něco podobného jako na střední škole. Zatím je to jen na 3 roky, ale když budu chtít, můžu pokračovat dále, záleží na mně a taky na volném čase!

Lenka Kubošová, absolvent roku 1999

Samozřejmě že ráda a s chutí napíšu pár slov o tom, co a jak je u mne nového. Po mém neslavném studiu na VŠB a výletech do Anglie a USA, každý trval rok, jsem zakotvila ve firmě Slezan Frýdek-Místek, a. s. Jelikož mé výlety nejen že ze mne udělaly ještě silnější osobnost, než jsem byla (vím, jen těžko uvěřitelné), ale pomohly mi i zdokonalit mou nedokonalou angličtinu, tak momentálně pracuji na oddělení zahraničního obchodu.

Pracuji jako obchodní referent, starám se o nové a stávající zákazníky, starám se o zakázky a věci s prodejem související. Tato práce mne opravdu baví, jelikož zde konečně mohu uplatnit to, že tak ráda a moc mluvím a píšu.

Ráda bych taky doporučila nějaký ten pobyt v zahraničí, protože to člověku opravdu pomůže nejen po jazykové stránce, ale velice dobře se i otrká. Pravda, návrat do reality Čech je mnohdy krutý, ale dá se přežít.

Stále ještě uvažuji o nějakém tom výletu, pravda, chybí mi ještě má vysněná Austrálie, tak uvidíme.
Teď jsem si ještě vzpomněla. Letos jsem taky složila zkoušky z angličtiny, a tak jsem vlastníkem FCE certifikátu. Dále uvažuji o zahájení studia vysoké škole, protože ta člověku v Česku v profesním životě chybí.

Hana Sušková, absolvent roku 1999

Po ukončení našeho společného působení na SSOPŠ jsem se s odřenýma ušima dostal na vysokou školu. Vzali mě až na poslední odvolání. Začal jsem tedy studovat na tehdejší VUT Brno, Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně. Během mého studia se název školy změnil a já odešel po pěti letech s diplomem z Univerzity Tomáše Bati, Fakulty managementu a ekonomiky, oboru Průmyslové inženýrství. Mimochodem, možná si vzpomenete, jak jsem vám celou střední školu sliboval, že budu mít vyznamenání a povedlo se mi to až u maturity. No, tak úplně stejně jsem na tom byl na vysoké škole a až u státnic jsem opravdu prospěl s vyznamenáním.

Když krásné roky vysokoškolského života vzaly za své, musel jsem se i já vrhnout do pracovního procesu. Byla to opravdu pěkná pecka od života. Vstávat ráno před šestou, vracet se domů k večeru, mít méně času na koníčky, zábavu, kamarády, rodinu… No, asi to znáte, ale já to tehdy neznal a nebyla to žádná sranda. Na druhou stranu jsem opravdu šťastný, že se mi to stalo až po vysoké škole a ne hned po střední. Prosím, tuto zkušenost předejte všem svým studentům, kteří váhají. Ať se hrnou na vysokou školu a prodlouží si tak mládí - opravdu to stojí za to!

Můj pracovní proces začal a dodnes pokračuje ve firmě Glaverbel Fenestra, a.s., člen skupiny Glaverbel v závodě Salaš poblíž Zlína. Nastoupil jsem tady jako technik výroby - připravoval jsem výrobní dávky a vedl pár lidí na dílně, kteří ze mne mimochodem měli pořádnou srandu a v podstatě žádný respekt (s odstupem času se jim vůbec nedivím). Teď pracuji na pozici výrobního ředitele pro závod Salaš. Mám pod sebou dva provozy a asi 90 - 100 lidí na 2 - 3 směnách. Naše firma ve svých dvou provozech jednak vyrábí izolační dvojskla, která pak naši zákazníci montují do plastových a dřevěných oken, jednak sklo opracovává, tzn. sklo brousíme, fazetujeme, vrtáme, vyřezáváme z něj speciální tvary a také jej kalíme. Sklo jako surovinu nevyrábíme, ale zpracováváme.

Pořád velice rád sportuji. Během vysoké školy jsem si udělal instruktorský kurz na učitele lyžování a věnoval jsem se této výnosné brigádě během studia asi 4 sezóny. Při studiu jsem se také hodně věnoval horolezectví a vysokohorské turistice, což mi zůstalo i teď. Za největší úspěch považuji zdolání Mont Blancu 4810 m.n.m. v létě roku 2006. Taky jsem poslední dobou hodně běhal a povedlo se mi dvakrát dokončit Pražský mezinárodní maratón.

Libor Miloševský, absolvent roku 1999

4. 10. 1999 - 14. 9. 2000 - základní vojenská služba - elektronický průzkum
1. 12. 2000 - 17. 9. 2001 - Karel Sniegoň - Projekt (Třinec) - zaměstnán jako projektant
18. 9. 2001 - 7. 11. 2006 - PROIN - projekce a realizace staveb, s. r. o. (Český Těšín) - zaměstnán jako projektant
od 8. 11. 2006 - živnostník v oboru projektování staveb
Někdy v roce 2003 byl pokus o vysokou školu - obor pozemní stavitelství a architektura - ale po roce jsem to dobrovolně vzdal.

Michal Figura, absolvent roku 1999

Co se týče profese, zůstala jsem věrná účetnictví. Pracuji u svého otce jako účetní a manager pro jakost. Naše firma prošla certifikací ČSN EN ISO 9001:2001. Jinak žádný postup mě tady nečeká, jedině v budoucnu přebráni firmy, ale zatím tady velí můj otec. Snažíme se, aby firma prosperovala. Záleží nám na zaměstnancích, kteří tady pracují, aby měli dobré a bezpečné pracovní prostředí. Jsme vlastně už pátým rokem ve svém a můžeme investovat do nových strojů, zařízení a zlepšovat pracovní prostředí pro zaměstnance. Máme novou sušárnu na dřevo. Naše dřevěné obaly musí být tepelně ošetřené, protože firma, pro kterou děláme tyto obaly, v nich posílá výrobky do celého světa. Během měsíce dostaneme NC frézu, která taky urychlí a ulehčí zaměstnancům práci.
Před měsícem jsem si prošla kontrolou, a to u VZP, OSSZ a FINANČNÍHO ÚŘADU. S odstupem času si myslím, že maturita je jen malou zkouškou, kterou jsme si prošli, ale hlavní zkoušky nás teprve čekají v práci. Za tu dobu se mnoho věcí změnilo, hlavně ve mzdách, v účetnictví a v zákonech. Je pravda, že škola dá základ, ale záleží na každém z nás, jak se uplatníme.

Vaše škola je na dobré úrovni a nebylo tomu jinak ani před deseti lety. Jako studentka jsem byla velice spokojená s přístupem učitelů. Ráda vzpomínám na školu, na spolužáky, na Vás profesory, myslím, že jste nám dali hodně vědomostí a snažili jste se, abychom měli všichni šanci se uplatnit v profesním životě.

Češtinářce bych chtěla poděkovat, hodně mi pomohla, co se týče gramatiky. A myslím, že Vaši studenti to v budoucnu taky ocení. Hlavně diktáty, slohové práce, ty by měli studenti dostávat co dva týdny i jako domácí úkoly. Není nic horšího než napsat dopis na úřady a mít v něm plno chyb. Možná budou studenti naštvaní, ale v praxi se jim to přidá.

Totéž je i v účetnictví, právu, matematice atd. Čím více příkladů a úkolů, tím lépe.

Co se týče mého soukromí, mám dcerku Marušku, která se narodila 15. 9. 2000. Už chodí

do první třídy. První vysvědčení měla se samými jedničkami a pevně doufám, že tomu v budoucnu jinak ani nebude. Jsem rozvedená už dva roky a zatím jsem s dcerkou sama.

Petra Martynková – Szlauerová, absolvent roku 1999

Já jakožto nejdéle studující student v historii této školy.... to by byla ostuda, abych se nepodělil o pár informací.

Po zdárném ukončení školy, podotýkám, že jsem ji opouštěl v slzách, jsem ihned nastoupil základní vojenskou službu na vojenském letišti v Praze - Kbelích. Hned po jejím skončení jsem podepsal pracovní smlouvu s ministerstvem obrany a zůstal na vojenském letišti až doposud. Pracuji zde jako voják z povolání - velitel skupiny dopravy.
Tato skupina má celkem sedmnáct členů, všichni jsou mí podřízení. Tato práce mne baví a jsem s ní opravdu velmi spokojen. Vyžaduje sice více koordinačních a řídících schopností, ale pro ty, kteří studovali 6 let pětiletou školu, je to hračka.

Co se týká mého soukromého života tak jsem stále svobodný, což se ale 23. 6 2007 změní. Mnoho lidí tomu nemůže uvěřit, ale vskutku je to tak. Nyní bydlím v malé vesnici hned vedle Prahy, v Černošících. Jsem nadmíru spokojen a doufám, že se po dlouhou dobu na tom nic nezmění. Jinak stále bezdětný.

Jiří Kubík, absolvent roku 1999

Po 4 měsících nicnedělání (vřele všem doporučuji, škoda jen, že se nelze zapsat na pracák) zápis na VŠB-TU v Ostravě (1999), Stavební fakulta, získán titul Ing. (2004) -po dalších 4 měsících nicnedělání zápis na doktorandské studium ČVUT, paralelně práce na 3/4 úvazek v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky, v. v. i. Akademie věd České republiky - doposud.

Zastávám místo mladého výzkumného pracovníka, holt, čekání na titul.

Radomil Král, absolvent roku 1999

Studium
1999 - 2002 Vyšší odborná škola, s.r.o., GOODWILL, obor Zahraniční obchod Po třech letech studia jsem získala titul DiS. - diplomovaný specialista.
2002 – doposud Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné obor Evropská unie, dálkové studium
2006 – doposud Studium německého jazyka ukončené mezinárodní zkouškou Zertifikat Deutsch
Zaměstnání
2001 – 2002 soukromá firma Prabir Ganguly – Tlumočnické a překladatelské služby. Brigáda a práce na částečný úvazek v oblasti zajišťování tlumočení a překladů pro uprchlické tábory v České republice.
2002 – doposud soukromá firma EURO SERVICE GROUP, s.r.o. Práce na plný úvazek v oddělení národních a mezinárodních projektů realizovaných v rámci programů Evropské unie.

Lucie Hurníková – Klanerová, absolvent roku 1999

Po střední škole jsem zkusil štěstí na Stavební fakultě VUT v Brně, ale už po několika měsících jsem přišel na to, že to není pro mě. Více se mi líbilo v klubech než na fakultě, i když v podkroví jsme měli krásnou studentskou restauraci s dobře vychlazeným Starobrnem. Takže jsem si na konci druhého semestru sbalil kufry a vyrazil směr domov.
Teď jsem ve svém třetím zaměstnání a dá se s určitostí říci, že jsem i nejvíc spokojený. Předchozí dvě byla dobrá na získání praxe, zkušeností a hlavně profesních kontaktů. Za to jsem svým předchozím zaměstnavatelům vděčný i přesto, že jsme se rozešli, tak jak jsme se rozešli. Moje současná práce mě baví, je celkem náročná, ale jsem za to taky nějakým způsobem ohodnocen. Pracuji u firmy Interdecor, s.r.o., na pozici obchodního referenta. Mám na starost maloobchod, kontakt se zákazníky a spolupracujícími firmami, administrativu firmy a dozor nad realizací menších zakázek.
No, a co se týče vzpomínek na školu, tak určitě vzpomínáme jen v dobrém. Vždyť tolik „poklidných“ dnů, které jste s námi strávili, už asi s jinými studenty nezažijete.

Radovan Stryja, absolvent roku 1999

Naši partneři