Slider-1
Slider-2
Slider-3

Absolventi 2004

Vaše soukromá střední škola podnikatelská mi byla osudnou v roce 2004, neboť jsem ji ve zmíněném roce absolvovala.

Po maturitě jsem neměla potřebu studovat vysokou školu, ale jelikož mě jazyky lákaly od dětství a němčině jsem se věnovala již od mateřké školky, rozhodla jsem si udělat certifikát Deutsch po jednoletém pomaturitním studiu na ostravské jazykové škole Cloverleaf.

Poté jsem si začala hrát s myšlenkou, že by ta vysoká škola nemusela být marná, tak jsem si vyzkoušela přijímací zkoušky v Hradci Králové na filologii s němčinou a dokonce na Právnickou fakultu v Brně. Bohužel bez úspěchu.

Po dlouhých úvahách a naprosto jasném zjištění, že rodiče ze mě vysokoškoláka mít nebudou, jsem se rozhodla najít si práci. Ovšem s němčinou. Bohužel jsem nepochodila. Sice jsem zakotvila ve finanční společnosti, kde jsem pracovala na oddělení vymáhání pohledávek, ale to mě moc nenadchlo. Po odchodu jsem absolvovala další konkurzy konečně už i s němčinou, leč našli se lepší než já.

Po dalším hledání mé vysněné práce jsem uznala, že pokud nebudu alespoň v něčem hodně dobrá a snad i lepší než většina, můžu se ze zahraniční společností rozloučit. A tak jsem jednoho krásného dne navštívila agenturu Student agency, podepsala smlouvu, našla si rodinu a v březnu roku 2007 jsem odjela do Rakouska na 15 měsíců. První tři měsíce byly hodně těžké, ale dnes nelituji jediného dne, který jsem tam strávila. Absolvovala jsem povinnou zkoušku pro všechny au-pair, zakončenou certifikátem o zkoušce. Pak jsem začala chodit do školy v Linzi, kde jsem dělala 2 semestry obchodní němčiny, ze které mám certifikát. Poznala jsem tam mnoho lidí, do dnešního dne mám mezi nimi přátelé a jsme v kontaktu. Poznala jsem místní zvyky a kulturu, jelikož je Rakousko vysoce věřící země, účastnila jsem se mnoha festivalů, svátků a oslav.

Po návratu jsem věděla, že mě opět bude čekat hledání práce, ale s němčinou jsem si byla o 100 procent jistější. A tak když jsem byla na brigádě v Praze, z legrace jsem vyzkoušela jeden pohovor, kde se mnou mluvil český a poté i rakouský jednatel a ono to vyšlo. Je to rakouská leasingová společnost, kde pracuji do dnes. Po přijetí, které mi zavolali do vlaku, když jsem se vracela z brigády, jsem měla týden na to, abych si našla bydlení v Praze, ale i to se zvládlo. V prvním roce zaměstnání mě rakouský jednatel podpořil natolik, že jsem mohla dálkově navštěvovat 2 semestry hospodářské němčiny a udělat si v pořadí čtvrtý certifikát.

A nyní, když už k mému zaměstnání není nutné vysokoškolské vzdělání, tak mě nadchnul obor, který mě zajímá už dlouhou dobu a chtěla bych to minimálně zkusit. Navštěvuji nultý ročník a v červnu mě čekají přijimací zkoušky na Policejní akademii, obor kriminalistika.

Vlasta Cygoňová, absolvent roku 2004

V roce 2007 končím na Goodwillu, obor cestovní ruch. Myslím, že jsem si vybrala celkem dobře. Nebudu tvrdit, že je to super škola, ale všude je něco. Díky studiu na Goodwillu jsem ale absolvovala půlroční stáž na Krétě, kde jsem nejdříve pracovala jako hlavní recepční hotelu, později už jsem hotel vedla sama. I přes problémy, které jsme tam měli, to byla skvělá zkušenost a praxe.

Co se týče pracovního života, začala jsem pracovat pro firmu, ve které je mamka jedním z top managerů a zastávám pozici finančního makléře. Není to práce, kde bych obcházela domy a snažila se někoho ukecat. Vytváříme lidem portfolia, pomáháme investovat jejich peníze, vytváříme hypotéky apod. Je to práce s lidmi, která mě velice baví. Ale nemyslím si, že bych to chtěla dělat pořád. Po absolvování Goodwillu, bych chtěla dál pokračovat ve studiu cestovního ruchu, a to přímo na Kypru.

K. K., absolvent roku 2004

Já se mám fajn, po maturitě jsem se dostala na ekonomickou fakultu VŠB-TUO, kde teď studuju třetím rokem. Nevýhodou ovšem je, že naše obory byly jen bakalářské, takže nás čekají státnice a vypracování bakalářské práce. A pak až můžeme pokračovat v magisterském studiu. Ale snad se všechno dobře podaří a nebudou žádné problémy s postupem do dalšího ročníku. Škola mě baví, střední mi dost pomohla. Absolventi gymnázií třeba dodnes plavou v účetnictví, já jsem přednášky ani cvičení vůbec nemusela navštěvovat - tímto bych chtěla poděkovat paní Lednické! I matematika byla na střední škole vyučována dobře. Nejvíce mi ale pomohly odborné předměty vyučované paní Ryškovou.

Na podzim minulého roku jsem si s finanční pomocí rodičů koupila svého vlastního koně a stala jsem se nejšťastnějším člověkem na světě! Však víte, co pro mě koně vždycky znamenaly. Bohužel při studiu SŠ jsem musela přestat jezdit (ne že by bylo tak složité učení, ale dojíždění a následné prodloužení vyučování o 15 minut mi znemožnilo navštěvovat mé čtyřnohé přátele). Teď si můžu dovolit chodit jezdit téměř denně. Toť asi vše o mém nynějším životě.

Lenka Strausová, absolvent roku 2004

Ve Frýdku ani v Ostravě jsem žádnou práci nenašla, byla jsem na pracáku. Před 2 lety jsem se s přítelem odstěhovala do Prahy. Začala jsem hledat práci. Chvíli jsem dělala v pojišťovně, ale byly to jen námluvy. Byli to hrozní otrokáři. Poté jsem si našla práci ve stavebním bytovém družstvu jako účetní Společenství vlastníků jednotek. Starala jsem se domům o platby faktur a o nájemné. Moc mě to bavilo. Pak jsem jaksi otěhotněla a od ledna 2006 jsem na mateřské, máme kloučka, jmenuje se Maxmilián, je mu 11 měsíců. Je to můj poklad. A abych toho neměla na mateřské málo, začala jsem podnikat. Hodně mi v tom pomáhá manžel, je v tom přece jenom zběhlý. Máme úklidovou firmu, začali jsme nedávno, tak snad nám to bude šlapat. Máme i stránky: www.allservices.cz

Lucie Škvarlová – Piščeková, absolvent roku 2004

Když jsem zdárně udělala maturitu, byla to veliká úleva a do konce života se mi nechtělo hnout ani prstem. Prázdniny proběhly podle plánu, vše v pořádku. Ale začal další školní rok, a jelikož jsem se nedostala na žádnou vysokou školu, čekal mě strašák ,,pracák“. Tam jsem byla do ledna, ale mezitím už jsem začala spřádat plány co dál. Odjela jsem tedy do Prahy, jednu kamarádku (sousedku z Dobré) už jsem tady měla, pak ještě Lucku Škvarlovou – dnes už paní Piščekovou. Navíc jsem nejela sama, takže jsem se do Prahy docela těšila (i když jsem se bála).

Začala jsem jako recepční, ještě před odjezdem jsem si dala na internet životopis, abych si to tady tak trošku pojistila předem. Druhý den v Praze jsem již pracovala. Ze začátku to nebyla žádná sláva. Seděla jsem na recepci od pondělí do pátku deset hodin denně a doslova jsem se ,,dloubala v nose“. Areál, kde jsem pracovala, je docela velký, je tam spousta firem, takže šancí, že se někomu zalíbím, bylo dost.

Po roce vyšťávení nudou na recepci mě oslovila firma zabývající se balící činností a výrobou obalů. Zdála jsem se být sympatická a zrovna hledali asistentku obchodu. Asistenku obchodu dělám pořád, mám se dobře, i finančně jsem si polepšila, na mladou děvuchu z Dobré je to pohádkový plat!:) Taky k nám do firmy chodí učitelka angličtiny, takže se snad trošku zdokonalím!:) Nyní si podávám přihlášku na Karlovu univerzitu, obor mediální a komunikační studia (dálkové studium), takže si držím pěsti, abych se tam dostala. Někdy si odskočím k Lucce Škvarlové - Piščekové pohlídat malého Maxe (ten se jí fakt povedl, moc pěkný).

Vdaná zatím nejsem, neplánuju to a v Praze věčně taky nezůstanu, to bych se musela joooo zamilovat, aby mě tady někdo udržel. Jo jo, Morava je Morava! Tam jsou lidi veselejší!:), tady pořád každý někam spěchá, a ten jejich přízvuk. No fuj! Neumí pořádně ,,i“ a ,,y“ a to jejich ,,v“ před o tady těžko rozdýchávám!:) Já si stále držím svůj ,,krátký zobak“ a jsem pyšná na to, že jsem holka od Ostravy!:)

Zuzana Macháčková, absolvent roku 2004

Po střední škole jsem začala studovat VŠB na Ekonomické fakultě obor management, letos bych měla končit bakalářské studium, nastaly nějaké komplikace, tak uvidíme, jak to zvládnu. V dubnu oslavím rok u svého zaměstnavatele, tedy GE Money Multiservis a GE Money Bank, kde pracuji jako asistent správy pohledávek, práce se mi líbí, pracovní kolektiv a zázemí je perfektní, takže jsem mega moc spokojená. Veškerý čas věnuji práci, škole, rodině, a jestli zbude čas, tak přátelům, jinak svobodná a bez dětí... Nic z toho se v dohledné době nejmíň pěti let neplánuje.

Marcela Bačová, absolvent roku 2004

Po maturitě jsem začala navštěvovat státní jazykovou školu, kde jsem se celý rok snažila zdokonalit v německém jazyce. Protože mě to bavilo a snad mi to i celkem šlo, udělala jsem si státnici z jazyka a mezinárodní certifikát. Po ukončení jazykovky jsem se dostala na Univerzitu v Hradci Králové, kde nyní studuji druhým rokem obor Management cestovního ruchu (specializuji se na němčinu). Škola mě baví, i když je občas dost náročná, alespoň co se jazyků týče.

Střední škola mě dle mého názoru dobře připravila, co se týče ekonomických předmětů, s kterými zde nemívám větší problémy. Nevýhodou oproti studentům z gymnázií je, že pokulhávám v zeměpisu a dějinách, ale i to se dá zvládnout. Navíc jsem začala studovat i španělštinu, která mě moc baví a snažím se i o francouzštinu, s kterou to prozatím u mě není tak slavné. Studium je tříleté, bakalářské. Po jeho ukončení bych si chtěla ještě dodělat magisterské studium. Jinak se stále docela hodně peru se svým zdravím, ale snad ho jednou přesvědčím, že pravdu mám já:-)

Hana Repecká, absolvent roku 2004

Po překvapivě úspešném absolvování maturity jsem odešel studovat vysokou školu do Brna, kde jsem neméně překvapivě složil přijímací zkoušky. Studuji tedy VUT Brno, Fakultu podnikatelskou, obor manažerská informatika. V roce 2007 se mi podařilo úspěšně zdolat státnice, získat titul Bc. a pokračovat v magisterském studiu. Studentem jsem od přírody lenivým, leč obdařen zajímavou schopností přežít za všech okolností. Rád bych část studia strávil někde v zahraničí. Tak nějak myslím, že má angličtina to zoufale potřebuje. Lákají mne země jako Belgie, Španělsko apod. Ještě můžu vzpomenout svůj pobyt v UK (Scotland, Aberdeen, Laurenckirk), kde jsem asi 3 měsíce brigádničil na farmě, sbíral jahody, maliny, testoval svou vůli a co všechno mé ego snese. Nakonec jsem se tam ještě na chvíli vrátil o rok zpátky. Co mně to dalo? Nějaké peníze, zkušenosti, "skills" v angličtině a polštině, ale hlavně doživotní nenávist k jahodám, pokud ještě visí na stonku:-).

Co se týče mého současného života, jak jsem již naznačil, jsem studentem od přírody líným, s občasnými záchvaty geniality. A jelikož nic není zadarmo, a dokonce ani pivo zadarmo nehrabe, musím ještě i vydělávat penízky. Takže v současnosti pracuji jako junior manager a analytik evropských dotačních fondů pro poradenskou firmu. Chcete-li si tedy někdo postavit dřevený záchodek na své zahrádce s jahodami, víte na koho se obrátit, peníze z EU budou:-).

Ženatý nejsem, dítě (děti) nemám, zato už jsem zasadil několik stromů a podílel se na stavbách několika domů:-).

Mimo tohle všechno rád sportuji, hraju fotbal, v zimě lyžuju a dělám kickbox. Takže na závěr takové malé "promo". Pokud hledáte školu, která se netváří příliš tradičně, nevíte ještě přesně, co byste chtěli dělat, ale určitě chcete něčeho v životě dosáhnout, volba je jasná. Naučí vás tady pochopit, že nejvíce se naučíte sami!! Všem přeju mnoho zdaru, sobe taktéž. Ahoj.

Kamil Šenk, absolvent roku 2004

Když se zamyslím nad tím, co jsem v životě dokázala či zvládla, tak toho fakt moc není. Po škole jsem se dostala na Ostravskou univerzitu, Pedagogickou fakultu, na obor učitelka pro druhý stupeň matematika - výpočetní technika, to jsem nějak po půl roce vzdala, počítače na mě moc složité a nějak mě tento obor nenaplňovat, byl to taky dost uspěchaný výběr. Druhé pololetí čtvrtého ročníku střední školy jsem dost proležela doma s nemocemi a nad vysokou školou jsem vůbec neuvažovala, na poslední chvíli jsem si řekla, že bych to přeci jen zkusit mohla, tak jsem prostě něco našla, poslala přihlášku a dostala se... náhoda.

Po ukončení studia na Ostravské univerzitě jsem chtěla jít na VŠB na nějaký obor s ekonomikou, ale to bylo mými rodiči zavrženo a teď už nějak ani nepociťuji potřebu studovat, prostě mít nějakou tu VŠ.

Potom jsem byla tedy nějakou dobu na úřadu práce a pak jsem se dostala na místo účetní, ale na to nerada vzpomínám, byl to špatný rok. Naštěstí už je to za mnou a nyní pracuji jako administrativní pracovnice v jedné firmě, kde jsem nad míru spokojená!

Jana, absolvent roku 2004

Naši partneři